Jdi na obsah Jdi na menu
 


1. část 1909-1944

11. 1. 2010

Rok 1909 Založení hasičského sboru

 

Dne 14. března 1909 se konalo setkání zemědělského spolku v hostinci občana Ovčařiho „Pod Jelenem“.

Občan Kotas navrhl, aby spolek zakoupil pohřební vůz. Další návrh podal Josef Pavera, aby byl v obci založen hasičský sbor. Tento druhý návrh podpořil učitel místní školy Jan Lasota. Došlo k hlasování, většina přítomných byla pro druhý návrh, čímž byl ustaven první hasičský sbor v Třanovicích.

Zakládajících 11 členů:

Josef Pavera, zámečník

Klement Matusak, učitel

Jan Lasota, učitel

Pavel Kokotek, rolník

Jan Niemczyk, krejčí

Josef Čakon, rolník

Pavel Mocek, krejčí

František Grycz, chalupník

Krzemieň, rolník

Pavel Kisza, chalupník

Dudek, hostinský

 

Mimo jiné bylo usneseno, že budou vydány bločky v hodnotě 2,- korun (rakouských), které budou nabídnuty občanům, a za takto získané peníze bude proveden nákup hasičského materiálu.

Začátek byl ale těžký. Občané neměli peněz, a proto byly dary minimální. Za krátkou dobu se však podařilo nashromáždit dostatek prostředků a zakoupit ruční čtyřkolovou hasičskou stříkačku a 200 m hadic za 700 korun rakouských.

První zásah s novou stříkačkou taženou koňmi byl proveden u zakládajícího člena Pavla Kokotka, č.p.21, kterému začala hořet stodola. Velkým úspěchem bylo, že se oheň podařilo uhasit.

Před první světovou válkou vyjížděl sbor k mnoha požárům hlavně proto, že v okolních obcích nebyly hasičské sbory ustaveny.

 

Období 1. světové války 1914 – 1918


 

V průběhu první světové války se sbor soustředil hlavně na hašení požáru, ale taktéž se rozrostl o další členy. Dne 12.6.1916 byli přijati tito členové: Rudolf Ovčaři, Josef Grycz, Karel Mocek, Jan Niemczyk, Josef Stalmach, Jan Heczko a Jiří Zielina.

Noví členové byli výraznou posilou sboru, protože obsluha ruční stříkačky vyžadovala značnou fyzickou námahu, zvláště když byla délka zásahu dlouhá. V mnoha případech pomáhali spoluobčané, čímž se hašení stávalo účinnějším.

Úspěch zásahu spočíval také v tom, jak rychle se někdo ze sedláků, kteří měli dva koně dostal ke stříkačce, rychle zapřáhl a uháněl k požáru.

Konec války přinesl rozpad rakousko uherské monarchie a 28.10.1918 vznikla samostatná Československá republika.

 

Rok 1919

 

 

Takřka za rok od konce války se dne 21.prosince 1919 konal v Brně ustavující sjezd Svazu dobrovolného hasičstva Československého. Bylo vytvořeno 5 zemských jednot (Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko a Podkarpatská rus), byly ustaveny župy a v obcích sbory. Činnost zahájila také Hasičská záložna. Toto uspořádání vydrželo až do začátku německé okupace.

Činnost sboru byla obnovena pod vedením starosty – zámečníka Josefa Pavery a náčelníka – učitele Jana Lasoty. Byl prováděn pravidelný výcvik a nácvik hašení požárů.

 

Rok 1923

 

 

V tomto roce měl sbor nejvíce práce, když vyjížděl až ke 3 požárům týdně. Konal se také sjezd slovanského hasičstva v Praze a současně 1. sjezd „Svazu dobrovolného hasičstva Československého“. V této době se začíná rozvíjet hasičské samaritánství, do kterého se v hojné míře zapojovaly také ženy. Byla taktéž otevřena filiálka Hasičské vzájemné pojišťovny v Praze.

 

Rok 1928

 

 

Do sboru byli dne 1.12. přijati členové František Wolný a Stanislav Nosák.

 

Rok 1930

 

 

Na valné hromadě dne 14. března bylo rozhodnuto, že sbor zakoupí pohřební vůz, s tím, že členové sboru budou mít tuto poslední službu zdarma. Vůz byl koupen za 7 000 korun českých a začal sloužit předpokládanému účelu.

V tomto období začal sbor pořádat hasičské výlety a plesy, kterými si vydělával na svou činnost. Začalo se uvažovat o stavbě vlastní hasičské zbrojnice, protože doposud byla technika uskladněna různě.

 

Rok 1931

 

 

Začal se shánět pozemek v centru obce. Po několika jednáních daroval sboru pozemek pan Szarovský a byly zahájeny přípravy stavby.

Za nové členy byli dne 15.1. přijati  Josef Palik, Jan Skupieň aJan Kokotek.

 

Rok 1932

 

 

Byla zahájena výstavba hasičské zbrojnice za pomoci úvěru od záložny Reiffeisen.

 

Rok 1933

 

Pokračuje výstavba hasičské zbrojnice. Sbor byl posílen o 6 nových členů:

19.1. Bohumil Klimsza, Adam Bialoň, Jan Kubaczka, 21.4. Jan Franek, 1.6. Emil Bolek, 4.11. Pavel Franek

 

Rok 1934

 

 

K 25. výročí založení si hasiči dali dárek, podařilo se jim dokončit vlastní požární zbrojnici, na které pracovalo mnoho hasičů, ale i místních občanů. Byla to velká událost nejen pro členy sboru, ale také pro celou obec.

 

Rok 1937

 

 

Za členy byli dne  1.5. přijati Jan Roman, Augustin Žvak a Jiří Bonczek.

31.1. byly podepsány smlouvy – směnná mezi manžely Karlem a Annou Szrowkými a Obcí Dolní Třanovice o směně pozemků a dále kupní smlouva mezi  stranou prodávající - Obec Třanovice a stranou kupující - Ochotnicza Straź Poźarna v Třanovicích, na základě kterých sbor koupil pozemky o výměře 129 m2 za 300,- Kč.

 

Rok 1938

 

 

V tomto roce byla podepsána hanebná mnichovská dohoda, která rozdělila naši první Československou republiku. Toho využilo i bekovské Polsko a 2. října začalo okupovat slezskou část Těšínska a tím i naši obec. To se projevilo též na činnosti sboru, ve kterém převzali vedení občané polské národnosti v domnění, že obec bude spadat pod Polsko.

 

Rok 1939 - 1944

 

 

Dne 1.9. polská vojska narychlo opustila naše území a polskou okupaci vystřídala okupace německá. Nastaly roky poroby a útlaku českého národa. V roce 1939 do sboru vstoupili tito členové:  15.6. František Fikoczek, Rudolf Parzyk, František Vitásek, Jan Janczyk, 22.6. Josef Skulina, 25.9. Jan Čajka a Adam Heczko.

Činnost sboru organizovali okupanti. Část členů pod nátlakem ve sboru pracovala i nadále. Koncem roku nařizuje velení vyloučit nearijské členy, pozdrav „Nazdar“ je změněn na „Vlasti zdar“, je vydán zákaz nošení znaku z první republiky. 8. července je nařízeno označit hasičské zbrojnice dvojjazyčnými nápisy. Mnoho občanů obce muselo narukovat na vojnu. Byl mezi nimi i náš člen Gustav Žvak, který se již nevrátil.

 

 
 

Portrét